Čtvrtstoletí boje za českou řeč a historii

Doba globalizace, amerikanizační a germanizační tendence dostaly po listopadu 1989 zelenou.

V masmédiích narůstalo násilí a vulgarita. Právě proti tomuto proudu, proti těmto snahám, se vymezilo na břehu Vltavy, v budově Mánesu, několik stovek literátů, výtvarníků, herců a dalších osob z oblasti kultury a 3. prosince 1993 založilo nadstranické uskupení, které si dalo název Výbor národní kultury.

Obavy zakladatelů potvrdila situace. Objevila se zvrácená snaha rušit malé knihovny, kultura, školství, rozhlas i televize "jely na angličtině", víceméně nekvalitní, dávali tak společnosti najevo, jak vysoko jsou nad českou malostí. Česká literatura získala okrajové postavení. Až na výjimky slovenština vymizela. Stejný osud potkal i ruštinu. Osnovy na všech školách najely na vlnu světovosti. Historie naší země je vykládána ve stylu, který ji znevažuje. Podle něho je naše vlast bezvýznamnou zemí bez národních velikánů v kultuře i v historii, jako národ, který si neumí sám vládnout.

Od těchto pseudoúvah není daleko k obhajobě nacismu a vytváření jednostranného výkladu sudetoněmeckého podílu na vzniku 2. světové války. Z našich hrdinů jsou zbabělci a naopak z lidí, kteří se provinili vůči naší zemi, jsou přes noc hrdinové. Československo bylo rozděleno na dva státy. Připomněli jsme si 100leté výročí vzniku naší republiky a jejího zakladatele T. G. Masaryka. Náš stát se ocitl v Evropské unii a v NATO. Silné státy se v nich nepokrytě snaží o dominanci. Pokud nedojde k transformaci EU, jsme ohroženi v ekonomickém i v kulturním vývoji. Mnohé z toho se děje už dnes. Chytré hlavy prý vymýšlejí "Spojené státy evropské", samozřejmě už nic neříkají o podpoře kultury a jazyka národních států Evropské unie.

Opodstatněnost cílů, které si VNK dal v roce 1993, trvá. Za 25 let jsou mladí lidé už poznamenaní zkresleným výkladem historie, nedostatek výchovy vede k tomu, že o své zemi žalostně málo vědí. Je zřejmý úpadek ve znalosti gramatiky. Stavějí na odiv znalosti angličtiny a mateřský jazyk dobře neovládají. Neznají pojem vlastenectví, zaměňují ho za nacionalismus. Tržní ekonomika ovládla prostředí v naší kultuře. Proto cíle VNK trvají.

Aktivity VNK jsou literární pořady, autogramiády, přednášky, koncerty a vlastivědné zájezdy, za symbolické vstupné nebo zdarma. VNK v Praze vydává čtvrtletník Lípa, jehož články předkládají objektivní výklad naší minulosti i přítomnosti. Po 25 letech je nutno zamyslet se a odpovědět si na otázku: Je nutno bojovat? Ano, je nutno nebýt lhostejný. Je možné měnit způsob, jakým budeme nadále oslovovat veřejnost dle vývoje ve společnosti.

Nejsme výdělečným spolkem, žijeme z dobrovolných příspěvků a nadačních darů. Práce členů VNK je konána zcela zdarma. Je žádoucí, aby oba spolky – pražský i brněnský – pokračovaly ve své činnosti. Naši předkové nám zanechali krásnou a milovanou zemi, jazyk, dějiny, na které můžeme a musíme být hrdi. Toto dědictví bylo často vykupováno krví a životy lidí.

Doba přináší naší zemi nové problémy, které úzce souvisejí se světovým vývojem a musíme je vnímat ve všech souvislostech. Každý z nás by měl být vlastencem, tak se postavíme za obranu rodné země, českého jazyka a literatury. Bráníme pravdivý výklad historie a jsme si vědomi, že jedině tehdy, když toto naplníme, můžeme stanout ve světě a především v Evropě jako suverénní země, která má právo na existenci a rovnoprávnost.

Marie Veselá, zakládající členka VNK a předsedkyně VNK, p. s. Brno
Pozn.: po velkém úsilí se jí podařilo prosadit existenci pamětní desky našim občanům vyhnaným z pohraničí po Mnichovu 1938.

(převzato z časopisu ECHO, ročník 29, číslo 3 z 12. března 2020)