Sedmdesáté páté jaro

Květen, nejkrásnější měsíc v roce.
Jako obvykle, objímá nás všechny ta nejkrásnější vůně šeříků. Dnes si už těžko mladá generace představí hrozná léta války a úžasné a šťastné chvíle osvobození.
V každé rodině se uchovávají vzpomínky na ty, co přežili, ale především na ty, kteří položili své životy - to nejcennější, co člověk má, abychom my a naše děti mohli žít.

Letos, v období pandemie covidu zorganizoval VNK v Brně společně s vlasteneckými organizacemi pietní setkání v omezeném počtu a s rouškami.

8. května jsme se sešli u památníku na Moravském náměstí a u busty maršála Malinovského. Položili jsme květinvy a zapálili svíčky. Další den, 9. května, jsme pokládali květiny na Ústředním hřbitově na pohřebišti vojáků Rudé armády a u památníku vojáků spojeneckých vojsk. I tam jsme zapálili svíčky. V posvátném tichu tohoto místa jsme si přáli, aby obzvláště v této době všichni lidé otevřeli svá srdce plná lásky a vděčnosti - aby naučili s úctou vzpomínat naše děti a naše vnoučata. Nedovolme, aby byl dáván prostor zkreslování dějin, postavme hráz proti nenávisti. Važme si míru, je to ten nejcennější dar, co máme a který byl tak draze vykoupen.

Marie Veselá, předsedkyně VNK, p. s. Brno
(převzato z časopisu Echo, ročník 29, číslo 6, z 11. června 2020)